Samý Blbosti :D na Blog.cz

píšu přiběh .. snad je to dobrý :D

Prolog
před dvěma měsíci
"Prosím …" Ozývali se ze skladu tiché hlasy. "Já za to přece nemůžu… Někde se asi stala chyba …" Řekne třesoucím se hlasem mladý muž, který sedí připoutaný na židli a nad ním se sklání dva vysocí a svalnatí týpci. Jeden z nich se hrozivě zasměje, " Chyba? Ta chyba jsi ty!" Bouchačku, co drží v ruce, mu přiloží ke spánku, muž vytřeští oči a než stačí něco říct, chlap zmáčknul spoušť a jeho bezvládné tělo se sesypalo na židli.
Vyděšeně jsem zalapal po dechu, celou tu hroznou scénu jsem pozoroval schovaný za dveřmi od komory. Z ničeho nic se tu objevili, připoutali toho chlapíka a svázali ho, brutálně ho zbili a teď ho dokonce zastřelili.
"Co teď sním?" slyšel jsem hlas toho většího a díval jsem se, jak do mrtvého šťouchá pistolí. Už se na to nemůžu dívat, opřel jsem o zeď a hlavou se mi honily zběsilé myšlenky. Co kdyby přišli na to, že sem to všechno viděl? Zastřelili by mě taky? Nebo bych jim utekl? A co vůbec jsou zač a co tu dělají?
Moje myšlenky mě úplně pohltily, takže sem si ani neuvědomil, že jsem zavadil o vypínač a komora se rozzářila slabým světlem. Zdřevěněl jsem. Proboha, co jsem to udělal?
" Co to…" Zaslechl jsem udivený hlas a hned jsem věděl, že to neznamená nic dobrého. Rozhlédnul jsem se po malé místnůstce a můj pohled se zastavil u malého okna, které je nad policí. Je to moje jediná šance...to byla jediná myšlenka, která se mi objevila v mysli, ale bylo už pozdě. Oba chlápci se objevili ve dveřích a nevěřícně na mě civěli. Zaskočení v jejich obličejích vystřídal vztek míšený se strachem.
" Chyť ho…" Zařval jeden z nich. Nebylo kudy utéct, takže mě přirazil ke stěně a z úst mi vylétlo slabé zasténaní. Ještě jsem se ani nestačil vzpamatovat a už sem ho kopnul do rozkroku. Pustil mě a svalil se na zem v bolestivé křeči. Ten, který stál u dveří, se přestal vesele šklebit a vrhnul se na mě. Hledal jsem očima cokoli, co by mi mohlo posloužit jako zbraň a do oka mi padl sprej ležící na poličce. Natáhnul jsem se pro něj právě včas, protože chlap už byl u mě. Namířil jsem sprej na něj a zmáčknul ho a nastříhal jsem mu ho přímo do obličeje. Chlap zařval bolestí a chytil si obličej a při tom ze sebe chrlil hrůzné urážky. Na nic jsem nic nečekal, protáhnul jsem se dveřmi a utíkal ven. Oba chlapi se okamžitě rozběhli za mnou.
" Chyť ho… Simone, chyť ho!" slyšel jsem, jak křičí jeden přes druhého. " On uteče … Nesmí utéct… tak chyť ho!"Otevřel jsem těžké dveře skladu a vyběhl ven do noci. Za sebou jsem stále slyšel funění a dusot těžkých nohou jak se ke mně blížili. Snažil jsem se běžet stále dál, ale už mi docházel dech. Pak sem zaslechl výstřel, a pak další.
Ucítil jsem silnou bolest v levé ruce a klopýtl jsem. Málem jsem ztratil rovnováhu a natáhl se na zem. Naštěstí jsem to ustál a snažil se běžet dál. Věděl jsem, že kousek od tuď by měla být silnice a za ní park. Nevěděl jsem proč, ale myšlenka, že bych se tam dostal, mi přišla v tu chvíli skvělá. Přeběhnu přes silnici a v parku se jim ztratím z dohledu.
Začal jsem se modlit, abych tam stihl doběhnout dřív, než mě dostihnou. Ohledl jsem se a viděl, že oba moji pronásledovatele tam stále jsou. Jeden zběsile máchal bouchačkou ve vzduchu a druhý byl značně vyčerpaný. Doběhl jsem k silnici a pustil se přes ni. Nezdržoval jsem se tím, že se rozhlédnu a to byla chyba. Slyšel jsem skřípění brzd a poslední co jsem uviděl byly oslepují světla rychle jedoucího auta

něco o životě : je to poutník, rodiče mu ravraždili demoni, Má sestru Victorii .. Tu unesli a od te dobi ji hledá. tedNaštestí taztekla. Sam je lovec upíru, protže si nějak musí vydšlávat :D
Obrázek :